Autor: Eliška Coufalová

Tento článek byl původně sepsán pro web chovatelepomahaji.cz a publikován dne 20.11.2020 . Zde uvádíme jeho původní, nezkrácenou verzi.

Už pár let trvá boom psů typu –doodle, -oodle nebo –poo. Tedy cokoliv kříženého s pudlem. Nejrůznější yorkipoo, cavoodle, bernedoodle, bordoodle, schnoodle, cockapoo a plno dalších myslitelných (i nemyslitelných) hybridů. Prostě designer dogs, psi jako vizuální výstřelek a módní doplněk. U jejich zrodu prý stojí labradoodle, hybrid labradorského retrívra a královského pudla. A čas od času se objevují citace z rozhovoru s mužem, který to v 90. letech minulého století vymyslel: „Stvořil jsem Frankeinsteinovo monstrum!“ Důvodem tehdy bylo vytvoření nelínajícího a hypoalergenního asistenčního psa. (Nicméně v poslední době se ukazuje, že první záměrní kříženci s pudlem se objevili už po druhé světové válce ve Velké Británii, byli to cockapoo / poodlespaniel, kříženci pudla s kokršpanělem) Ale to je příběh, který už byl zveřejněn mnohokrát. Chceme tu představit psa, který se v téhle vlně celebritami milovaných a pravověrnými kynology opovrhovaných kříženců „veze“. Je to australský labradoodle – a vůbec se nerozpakuji napsat, že je to plemeno.

Australský labradoodle vzešel z původních šlechtitelských pokusů s kříženci LR a pudla, kdy do procesu vstoupilo několik australských chovatelů, kteří se rozhodli celou věc posunout dál. Do chovu přimíchali irského vodního španěla, anglického a amerického kokršpaněla a zkusili i curly coated retrívra a soft coated wheaten teriéra. Dva poslední se objevili jen velmi sporadicky v počátcích, CCR přinesl nežádoucí holý obličej a SWT některé teriéří povahové rysy, které nebyly pro zamýšlené plemeno zrovna ideální. Zprvu šlo o ustálení kvalitní nelínající srsti a zejména povahy. Později se ustálily tělesné znaky a australský labradoodle byl na světě. Příjemný, empatický a vysoce inteligentní společník s takřka nelínající zvlněnou nebo kučeravou hebkou srstí, která má všechny předpoklady být hypoalergenní, ve třech velikostních rázech a v barvách všech odstínů od bílé až po černou. (Pouze zbarvení merle je v Evropě označována jako vada a merle jedinci nejsou puštěni do chovu.) Rozený klaun a utěšitel.

Tito psi se postupně rozšířili i mimo Austrálii, velké množství je jich ve Spojených státech i v Evropě. Ale jejich cesta do světa není věcí nahodilosti. V Austrálii jejich chov řídí organizace ALA, v USA ALAA a v Evropě asociace chovatelů ALAEU. Přístupná pro všechny je pak celosvětová WALA. (V některých zemích jsou i organizace na úrovni klubů, které mají třeba jen několik členů. Pod ALFA, která se označuje jako „registr australského labradoodla“, je i druhá česká ch.s. Shaggy Hearts) Ve všech platí přísné chovatelské podmínky, zaměřené zejména na zdraví a povahu. V evropské asociaci ALAEU je v současné době více než 120 chovatelů ze 13 zemí a v databázi je zapsáno přes 13 000 psů. Pod touto asociací je zapsána i má ch.s. Kodai Australian Labradoodle. Zmiňované hlavní chovatelské asociace mají i společný standard. Pokud zvolíte chovatele mimo ně, je dobré si ověřit, jaké jsou podmínky chovnosti (zejména zdravotní) a podle jakého standardu chová – mohou se třeba dost výrazně lišit hranice velikostních rázů – abyste nebyli nepříjemně překvapeni, že vám pes medium vyroste do velikosti německého ovčáka.

V současné době lze ještě v chovu využít LR, pudla a kokršpaněla, ale je nutné žádat o povolení, zdůvodnit chovatelský záměr a tito psi musí mít vynikající zdravotní testy a potvrzený původ s oficiálním rodokmenem FCI nebo Kennel Clubu dané země.

Má cesta s ALD začala skoro před deseti lety, kdy mě tento pes zaujal jako plemeno vhodné pro canisterapii, ale vypadalo to, že je vhodný i na psí sporty. Když jsem začala shánět štěně, zjistila jsem, že to není tak úplně jednoduché. Svou první fenu jsem nakonec získala v Polsku, kde se narodilo větší množství štěňat a tak „zbylo“. Získat Rain (Amber Goldie) mi pomohly kynologické zkušenosti v chovu i práci se psy, chovatelka Anna byla ráda, že fena bude využita na víc, než jen jako mazlík. Rain je velikosti medium, čokoládové, mírně světlající barvy a jak už jsem v jednom rozhovoru uvedla, splnila mi vše, co jsem si od ní slibovala a ještě něco navíc. Má příjemně měkkou srst typu kučeravý (curly) fleece, která dosud u nikoho z klientů při canisterapii nevyvolala alergickou reakci. I proto jsem se rozhodla obrátit na stejnou adresu, když jsem po 5 letech s Rain usoudila, že jsem si plemeno dostatečně „osahala“ a rozhodla jsem pro chov. Ocitla se tak u nás Amber Caramel Bhalu, praneteř Rain, opět velikosti medium. Její zbarvení se označuje jako café nebo parchment, původně tmavě hnědý pes získává postupně stříbřitě hnědou barvu. Bhalu absolvovala všechny zdravotní testy a náležitosti, stala se chovnou fenou a letos na jaře jsme odchovali první ALAEU štěňata v republice. S Bhalu jsem musela prokazovat i já, že mám dostatečné znalosti a schopnosti nejen pro odchov štěňat, ale i pro jejich socializaci a přípravu na život v nových rodinách. Je to vstupní podmínkou pro všechny chovatele v ALAEU.

Z prvního vrhu u mě zůstala fenka Drizzle (opět hnědá-čokoládová medium) a černou fenku Mozzarellu si vzala má dcera. Bhalu i její dcery mají srst typu zvlněný (wavy) fleece. Pokud projdou přísným výběrem, dočkáme se štěňat i od nich. Pokud ne, zůstanou s námi, tak jako Rain, jako členky rodiny a parťáci.

Zaujal vás tento pes? Pak dobře vybírejte. Bohužel, stejně jako u běžných populárních plemen i tady platí, že není doodle jako doodle. Zásadní je, že australský labradoodle má geny nejen pudla a labradora, ale i španěla. Nic míň, nic víc. Pokud to tak není, o australského labradoodla se nejedná. Ale pokud vybíráte v některé z výše zmíněných asociací, nemusíte se bát – tam se jiný pes do chovu nedostane. A původ je geneticky ověřován. Máte tedy jistotu, že ten váš pes je opravdu potomkem svých rodičů. Chovatel by měl být schopen vám na požádání předložit potvrzení o zdravotních vyšetřeních rodičů – základní je vyšetření pohybového aparátu, které se centrálně vyhodnocuje (OFA), a očí (dědičná PRA a každoroční vyšetření dědičných očních chorob), genetická vyšetření degenerativního onemocnění páteře (DM), poruchy srážlivosti krve (vWD), zátěží indukovaného kolapsu (EIC) a dalších. Chovatelé si nechávají vyšetřit i genetiku typu osrstění a barev (neznalého může překvapit, že se třeba při spojení plavého a hnědého partnera narodí jen černá štěňata). Štěňatům pak daná asociace vystavuje osvědčení o původu – Pedigree.

Pokud se pro australského labradoodla rozhodnete, asi vás překvapí, že na štěňata je „fronta“. Chovatelé mají tzv. čekací listiny a na štěně si tak počkáte třeba i rok. Někdy i více. Když jsem se pro něj před 8 lety rozhodla, byla čekací doba 2 – 3 roky. Další neobvyklou věcí je zákaz chovu u jedinců, kteří byli prodáni jako „pet“ – mazlíci (i když jsou štěňata exteriérově a povahově bezvadná). To se řeší kastrací nebo smluvním závazkem. V dřívější době probíhala kastrace štěňat ještě než odešla k novému majiteli, což je běžné v USA, ale vzhledem k nebezpečí dopadu na zdraví i psychiku od toho drtivá většina chovatelů upouští. V ALAEU podle aktuálního klubového zpravodaje provádí rané kastrace jen 5 chovatelů z více než 120 (ale např. v ALFA je nadále povinnost kastrace všech pet štěňat před odchodem k novému majiteli bez výjimky – tedy do věku 2 měsíců). Důvodem omezení počtu chovných jedinců je to, že se jedná o plemeno ve vývoji, a asociace mají zájem na tom, aby byl chov v rukou zkušených.

A když najdete toho správného chovatele a dočkáte se štěněte, co dostanete? Báječného společníka pro jednotlivce i rodinu. Psa, který je nabitý energií, ale v lidské náruči se z něj ihned stane plyšák. Psa, který miluje lidi, nezkazí žádnou legraci a je využitelný v mnoha psích sportech: agility, frisbee, tanec se psem, obedience. Jsou to extroverti a rádi se předvádějí. Mají vynikající nos, takže si s nimi užijete pachové práce – ať už stopy nebo dnes stále populárnější nosework – umí to i na profesionální úrovni a využívá se často při detekci různých onemocnění nebo v záchranařině. Pochopitelně jsou skvělí v tom, k čemu byli šlechtěni – jako psi ko-terapeuti, psi terapeutičtí nebo asistenční. Zajímavé je, že přes své lovecké předky jsou kamarádi s jinými zvířaty (a vítají společnost jiných psů). A nezůstávají po nich chuchvalce chlupů na podlaze nebo na vašem oblečení.

Připadá vám to jako ideální pes? Možná, pokud vezmete v úvahu některé rysy jejich povahy a budete s nimi pracovat. Základním povahovým rysem je jejich inteligence a jsou velmi intuitivní a empatičtí. Inteligence znamená, že se rychle učí. Ale stejně rychle se naučí to, co chcete, jako to, co nechcete. Když jim nevěnujete dostatek pozornosti, umí se zabavit sami. Nenápadně. A někdy nechcete vidět výsledek. Jejich citlivost znamená, že se nehodí pro lidi s tvrdým přístupem, kteří si vynucují disciplinu třeba i fyzicky. V takovém prostředí strádají. Proto je nutné i pečlivě vybírat psí školky, školy a trenéry, pokud je potřebujete a uvítáte. Z australského labradoodla neuděláte hlídače nebo trhače, to je mu opravdu cizí (a pokud se u něj projeví agresivita, je něco špatně). Nejsou zbytečně uštěkaní, ale jsou zvědaví a někdy mají tendenci okolní dění komentovat – a chtějí u všeho být. V angličtině pro to mají krásnou zkratku – FOMO – Fear Of Missing Out – mají strach, aby jim něco neušlo. To všechno znamená, že se ALD absolutně nehodí jako tzv. venkovní pes. ALAEU přímo chovatelům zakazuje odchovy v kotcích a chovatelé podepisují souhlas s kontrolami, zda jsou psi skutečně chováni doma. I když se péče o jejich srst nedá srovnávat s náročnou péčí o pudla, přece jen jim jistý čas v tomto směru budete muset věnovat. I proto, že milují vodu, a mnohdy má pro ně neodolatelné kouzlo. Střihová úprava je na vás, ale má svá, i když dosti volná pravidla. Majitelé ALD často používají heslo „Don’t poodle your doodle“, čili „Nedělejte z doodla pudla“. Střihovou úpravu bude určitě potřebovat obličej, aby váš pes vůbec viděl. 

Pokud někde potkáte tohoto vousatého chlupáče a budete mít možnost se mu podívat do očí, uvidíte v nich porozumění a raráškovskou jiskru a budete mít pocit, že se už dávno znáte. Takový prostě je australský labradoodle.

Odhaduji, že v současné době je v ČR kolem 100 jedinců, ať už narozených zde nebo byli dovezeni jako společníci, hodně jich je mezi cizinci, kteří u nás žijí. Chovných nebo výhledově chovných je jich asi 10. Byla bych velmi ráda, kdyby se majitelé autentických ALD, kteří si tento článek přečtou, ozvali na Facebook mé ch.s. https://www.facebook.com/KodaiAustralianLabradoodle/ buď přímo na stránku nebo do zpráv, chtěla bych zorganizovat setkání. A myslím, že by bylo hezké o sobě navzájem vědět, když už máme tu společnou diagnózu – jsme majitelé těch zatracovaných i obdivovaných australských labradoodlů.

https://kodailabradoodles.cz/

Zuzana Coufalová